RECENZE: Krása a jed oleandru
Beta nakladatelství
15. 4. 2019

Krása a jed oleandru – Teresa Simonová

„Navíc jsem pevně přesvědčený, že básnické umění dokáže člověka vyléčit trvaleji než chirurgický skalpel nebo pilulky. Jen zdravá duše je předpokladem zdravého těla. Co je lepší medicínou než knihy?“

Strhující příběh o lásce a válce, ale také o koláčích, dortech a kávě.
Hamburk, 1938. Sofie, dcera vlivného obchodníka s kávou se zamiluje do chudého syna obyčejné kuchařky. V cestě jim však stojí nejen odlišný původ, ale také temné tajemství jejich rodičů a – válka.
Mají milenci naději na společnou budoucnost? Podaří se jim vůbec překonat těžké období?
Na tyto odpovědi čeká o téměř osmdesát let později mladá majitelka kavárny Jule, která čte Sofiin deník a odhaluje nejen osudy Sofie a Hannese, ale také souvislosti, o kterých neměla ani tušení.

Nedokážu popsat slovy, co jsem při čtení knihy Krása a jed oleandru prožívala. Jestli se v anotaci píše, že se jedná o strhující příběh, tak vězte, že je to pravda. Ale „strhující“ je slabé slovo. Pro mne tohle bylo naprosto fenomenální. Dva příběhy, jeden odehrávající se v minulosti, druhý v přítomnosti, tři hlavní hrdinky, válka a zakázaná láska. Tato kniha neměla chybu.

Sofie, Jule a Johanna. Toto jsou jména tří žen, které vás budou provázet celým příběhem a které téměř dokonale poznáte. Jejich pocity, touhy, ale také zklamání nebo smutek. To, co se těmto třem dámám děje, jsou někdy katastrofální situace, ale porvou se se vším jako lvice.
Sofie je dívka, kterou budete znát díky deníkovým záznamům. Ten deník, který je strůjcem všeho, radosti, štěstí, ale i smutnu a zoufalství, najde Johanna ve věcech po zesnulé mamince. Jule se k deníku dostane jako „slepý k houslím“, ale otevře ji nemyslitelné tajemství, které by málem zůstalo všem utajeno.
Celá kniha je velmi emotivní, zvlášť v situaci, kdy se Moers objeví u Sofie doma se třemi zprávami. Na chvíli jsem cítila, jak mi mé srdce vynechalo jeden úder a říkala si, že tohle je přeci smyšlený, romantický příběh, proto by to měl mít happyend. Aspoň jeden… Ovšem autorka knihy se svými čtenáři nemá slitování… 

Nechci se dlouze rozepisovat o ději, protože bych mohla dějovou linku jedné ze tří žen rozvést více, než by bylo dobré. Jejich životy jsou zajímavé a Teresa Simonová dokáže své čtenáře upoutat. Tohle je přesně ten typ knihy, kdy budete číst a nějaké přemýšlení o přestání či odpočinku od životů tří žen nepřichází v úvahu.
Krása a jed oleandru nemá jen krásnou obálku, která vás zaujme na první pohled, ale také v sobě ukrývá výborný příběh, vystavěný na přátelství, lásce a tajemství.

„Co bych byla bez tebe?
Nic, jen lístek ve větru…“

Pamatujete si na knihu Dopisy, které nikdo nečetl? Strhl se kolem ní velký humbuk. Mnoho čtenářek plakalo, téměř každá si ji chtěla přečíst a po přečtení byly všechny, do jedné (včetně mě) nadšené. A já si troufám tvrdit, že tato kniha, Krása a jed oleandru, je ještě o něco lepší. Více propracovanější. Více zamotaná, více napínavá. Pokud patříte mezi fanoušky „Dopisů“, tato kniha vám rozhodně nesmí, v žádném případě, proklouznout mezi prsty.

Je s podivem, jak někteří autoři dokáží popisovat hrůzné události války tak věrohodně, jako by byli v samém středu dění, i když to není možné. Autorka si s tímto příběhem pohrála ve všech „rovinách“ a její popisy událostí, které postihly Hamburk před a v průběhu druhé světové války, byly důvěryhodně zachyceny. Při čtení deníkových záznamů jsem se ocitla na jiném místě, zmítaném válkou, najednou jsem měla strach, kde vezmu potravinové lístky, stejně jako Sofie. Dokázala jsem se vžít nejen do postav hrdinů, ale také do prostředí, jako by kolem mne probíhaly nálety a já cítila otřesy…

V knize Krása a jed oleandru jsou kapitoly psány normálním písmem, ale deník je vždy v tučné kurzívě. Navíc jsou kapitoly nadepisovány i místem a datem, kdy se odehrávají. V žádném případě nemáte šanci se v ději ztratit. Vše máte servírováno jako na stříbrném podnose a vám nezbývá nic, než jen číst a užívat si krásy, ale také hrůzy, které čekají, až je na stránkách knihy objevíte.

Pokud máte rádi příběhy, které se odehrávají ve dvou časových rovinách, jestli vám imponují příběhy, které se odehrávají za doby válečné, nebo rádi objevujete rodinná tajemství, která neměly nikdy vyplout na povrch, určitě se podívejte po této knize. Pro mne je to v tuto chvíli nejlepší kniha tohoto žánru v roce 2019. Mám sice před sebou ještě několik měsíců v roce, kdy budu číst, ale také mám tušení, že jen tak něco ji nepřekoná.

Hvězdné hodnocení:

 
Recenze na blogu DARAMEGAN.CZ
Pavel DOBROVSKÝ - BETA s.r.o.
Květnového vítězství 332/31
149 00 Praha 4
Telefon:  272 910 733
E-mail:   obchod@dobrovsky.cz, nakladatelstvi@dobrovsky.cz
www.nakladatelstvibeta.cz
Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.