Novinky

Od autorů fenomenálního bestselleru Odvaha nebýt oblíbený

Opětovné setkání moudrého filozofa a skeptického mladíka, který se po třech letech vrátil do filozofovy pracovny, aby s ním znovu debatoval o hledání cestu vedoucí k prostému lidskému štěstí. Mladíkův život se výrazně změnil, práce učitele v něm vyvolala další otázky a zároveň i pochybnosti o praktickém využití principů Adlerovy individuální psychologie, jíž se oba muži zabývají. Nové životní zkušenosti podrobily testu především adlerovské zásady týkající se výchovy dětí a jejich uplatnění v praxi. Rozhovor se zaměřuje na mnoho témat, například na odměnu a trest, na problémové chování a na schopnost činit zásadní životní změny. Mladík je stále plný nejistoty a označuje filozofův pohled na Adlerovy ideje za naivní idealismus, ale filozof ho se stoickým klidem vede po cestě k pochopení a ukáže mu, že je třeba vzít život do vlastních rukou a nalézt odvahu být šťastný.

Alfred Adler (1870–1937) – rakouský lékař a psycholog židovského původu, zakladatel individuální psychologie osobnosti. Byl žákem a spolupracovníkem Sigmunda Freuda, od jehož ortodoxní psychoanalýzy se však odklonil, neboť kladl důraz na začlenění člověka do společnosti. Soustředil na způsoby, jimiž může člověk usilovat o překonání pocitů méněcennosti.

Ičiró Kišimi, narozený v roce 1956, je japonský filozof žijící v Kjótu. Věnuje se klasické západní filozofii, ale jeho hlavní specializací je dílo Alfreda Adlera, jehož knihy studuje, překládá a představuje východním čtenářům. Principy Adlerovy individuální psychologie využívá také při práci s mladými klienty psychiatrických klinik.

Fumitake Koga je oceněný spisovatel, narozený v roce 1973 v Japonsku, který napsal řadu úspěšných knih z oblasti osobního rozvoje. Od mládí je silně ovlivněn adlerovskou psychologií, z početných setkání obou mužů vznikla tato inspirativní kniha.

Drahá slečno Keanová,

dříve, než tato směšná domluva započne, dovolte mi, abych se dostatečně jasně vyjádřil: vím, kdo jste, vím, že Vás můj otec najal, a vím, proč Vás najal, nejpodstatnější však je, že Vaše služby nejsou zapotřebí.

Ve skutečnosti nestojím o žádnou část miliardového impéria svého otce, a nic na tom nezmění ani skutečnost, že mi „dopřeje“ jednu z „nejlepších asistentek v zemi.“ Jen plýtvá penězi. A Vy svým časem.

Nicméně jelikož jste tak pošetile podepsala neprůstřelnou smlouvu s klauzulí o zásahu vyšší moci a jelikož mě můj otec dotlačil do přijetí této funkce, zdá se, že jsme tu společně uvízli – alespoň do příštího měsíce, než Vaše smlouva vyprší.

Naše spolupráce ve WellesTechu by měla proběhnout relativně bez problémů, avšak nenamlouvejte si, že jsem si nevšimnul toho, jak mě Vaše krásné oči sledují nebo jak zadržujete dech, když se naše ruce střetnou. Fascinuji Vás, což Vás ničí, protože se mnou stěží dokážete vydržet v jedné místnosti.

Máte mě za problém, který stojí za vyřešení? Za nerozluštitelnou hádanku? Zajisté, do toho. Vypočítejte x. Prolomte kód. Možná to bude i legrace (ale pouze pro mě, pro Vás ne).

S úctou

Calder Welles II

PS: Je to výzva!

TEMNÁ VĚŽ