O sexu

Základním tématem těchto promluv mistra Osho je tantrický přístup k životu, jenž je založený na radosti, prožívání života naplno, beze strachu a obav. Je to naprosté propojení s existencí, která člověku nabízí nekonečně mnoho darů, ale lidé je většinou nevidí a nedokážou ocenit. Osho využívá dávný indický zpěv nazvaný Sarahova píseň pro krále, jehož jednotlivé sútry ukazují cestu od běžného průměrného života k vyšším duchovním úrovním. Je to píseň člověka, který opustil výhodné místo u dvora a našel si zvláštního gurua – kovářku vyrábějící šípy. K údivu všech lidí, kteří ho považovali za velkého mudrce, s ní pak žil na pohřebišti a zpíval a tančil. Jeho píseň je určena králi, jenž se ho snažil přemluvit, aby se vrátil k bývalému způsobu života. Ale Saraha mu ukázal, co je skutečný život prožívaný s radostí a nadšením. Osho na těchto sútrách objasňuje skutečnou podstatu tantry, která bývá na Západě často mylně chápána jako sexuální praktika, ale ve skutečnosti je sex pouhým odrazovým můstkem k nejvyšší úrovni života propojeného s celou existencí. A pouze takový život má skutečnou hodnotu a je oslavou každého přítomného okamžiku.

100 duchovních vhledů

 Inspirativní texty publikované v této knize vznikly původně jako dopisy Yoze Sohanové, se kterou se Osho setkal na svém kurzu meditace. Přislíbil jí, že každý den pošle jeden dopis, v němž pohovoří o meditační praxi v souvislosti s nejrůznějšími životními tématy a situacemi. Mistr se většinou ke svým žákům a následovníkům obracel pouze ústně při přednáškách, a proto jsou tato krátká zamyšlení, obsahující hlubokou moudrost, jedním z mála unikátních dokladů Oshova psaného projevu.

Deset obrazů býka

Životní energie je věčnou záhadou. Odkud pramení? Co je jejím zdrojem? Těmito otázkami se lidé zabývají od nepaměti. Mistr Osho na ně odpovídá prostřednictvím zenového příběhu Deset obrazů býka, symbolického zpodobnění deseti etap zenové cesty v deseti fázích krocení býka. Poznatky dávných mistrů zde spojuje s vlastními osobitými postřehy – odhaluje fungování vnitřního světa, nabízí prostor pro meditaci a ukazuje, jak nové prožitky využít ke zvládání náročných, stresových situací.

 

Hlavní téma třídenní promluvy, kterou Osho pronesl na písčitém mořském břehu ke svým žákům, byla smrt. Na tuto otázku se zaměřil úmyslně, protože přístup Západu se v tomto ohledu značně liší od východního pojetí, které bere život karmicky, jako nekonečný koloběh. Smrt je jeho nedílnou součástí, a proto není třeba se jí bát. V osobitém podání mistra Osha je smrt jen zastávka, jako výměna oděvu, jako přepřahání koní, vyjedeme z ní ven v novém těle, vydáme se na cestu, na nové stezky, do nových světů. Kdo zvládne umění smrti, stane se i odborníkem na umění života. Kdo je ochoten zemřít, zaslouží si prožít nejhodnotnější život. Pouze lidé, kteří vědí jak nebýt, dospějí k poznání jak být.