Historie - Nakladatelství Beta

Teprve v roce 2013 byl znovu nalezen deník nacistického ideologa Alfreda Rosenberga, jednoho z hlavních Hitlerových spolupracovníků. Autoři listují zapomenutými stránkami, které byly tak dlouho ukryty před světem, a jejich prostřednictvím líčí období zrodu nacismu i holocaustu a popisují dramatické poměry ve Třetí říši za druhé světové války. Z neotřelého vyprávění, které je zároveň detektivním pátráním po ztraceném deníku i pozoruhodnou historickou publikací, vystupuje postava jednoho z nejhorších válečních zločinců v nových, osobních a znepokojivých konturách.

ROBERT WITTMAN je bývalý zvláštní agent FBI, který se dvacet let úspěšně zabýval pátráním po odcizených uměleckých dílech. Nyní se ve výslužbě věnuje stejné činnosti a o svém působení na pozici tajného agenta sepsal paměti.

DAVID KINNEY je známý americký novinář publikující v řadě prestižních listů. V roce 2005 byl členem týmu žurnalistů, kteří byli odměněni Pulitzerovou cenou. Proslul také knihou The Dylanologists, v níž zkoumá slavného autora a zpěváka pohledem jeho příznivců.

Gulag – obrovské množství sovětských koncentračních táborů – byl systém represí a trestů, jehož racionalizované zlo a institucionalizovaná nelidskost soutěžily s holocaustem. Do světového povědomí vstoupil Gulag v roce 1972, poté, co vyšla rozsáhlá práce, kterou z vyprávění o sovětských táborech sestavil Alexandr Solženicyn – Souostroví Gulag. Od zhroucení Sovětského svazu byly v Rusku i na Západě uveřejněny desítky memoárů a nových studií, zabývajících se různými aspekty tohoto systému. Anne Applebaum nyní předkládá s použitím těchto nových pramenů i svých původních historických výzkumů první plně zdokumentované dějiny systému sovětských táborů – od jeho počátků za ruské revoluce po rozpad v době glasnosti. Její kniha je velikým badatelským výkonem a morálním zúčtováním, které umisťuje Gulag tam, kam patří: do centra našeho porozumění komplikovaným dějinám 20. století.

Přestože se o druhé světové válce napsaly stohy knih, Nicholas Stargardt dokazuje, že je pořád možné dívat se na ni nově – například očima obyčejných Němců, kteří odešli na frontu, a jejich matek a manželek, které se doma potýkaly s nesnázemi. Autor předkládá deníkové zápisy vojáků a jejich rodin, ale také hlášení SD, výzvědné služby SS, jejíž agenti poslouchali rozhovory lidí v obchodech či tramvajích a podávali zprávy špičkám režimu. Důraz je kladen na výňatky z dokumentárních materiálů, jejichž prostřednictvím se odhalují mýty, které v Německu zakořenily v poválečném období.

Nicholas Stargardt žil v Austrálii, Japonsku, Anglii a Německu. Vystudoval v Cambridgi a přednáší na oxfordské Magdalen College moderní evropskou historii. Do hloubky se zabývá německými dějinami devatenáctého a dvacátého století, o nichž napsal několik knih.

Recenzi naleznete zde

699 Kč

559 Kč

Skladem

Ravensbrück - Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy

Unikátní dokument o nelidských podmínkách v nacistickém pekle

Po čtyři dekády byl ryze ženský koncentrační tábor Ravensbrück ukryt za železnou oponou a o jeho skutečném příběhu toho bylo známo jen velmi málo. Jeho branou během šesti let prošlo na 130 000 žen z více než dvaceti evropských zemí, přičemž mnohé pocházely z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Vězeňkyně se zde staly cílem bití a mučení, byly posílány na otrockou práci, hladověly a nakonec byly popravovány. Až do osvobození v roce 1945 v táboře přišlo o život 30 000 až 50 000 žen.

Sarah Helmová se s využitím dosud neznámých svědectví a interview s přeživšími, kteří teprve nyní promluvili o své minulosti, dostává do samého středu táborového dění a čtenářům se všemi detaily v knize demonstruje, jak snadno a rychle vzniká nepředstavitelná hrůza.
Mnohem více než výčtem krutostí je ale kniha Ravensbrück přesvědčivým popisem toho, co jedna z přeživších žen nazvala “hrdinstvím, extrémní lidskou houževnatostí a zcela výjimečnou vůlí k přežití”. Přesná, inspirativní a hluboce znepokojující, kniha Ravensbrück je přelomovou prací v oblasti historického zkoumání. S neobvyklou otevřeností připomíná schopnost lidstva dopouštět se bestiálních činů a zároveň i jeho odvahu se jim bránit.

Sarah HELMOVÁ je autorkou knihy A Life in Secrets: The Story of Vera Atkins and the Lost Agents of SOE a hry Loyalty o válce v Iráku. Pracuje jako novinářka pro Sunday Times a jako zahraniční korespondentka Independent. Žije v Londýně s manželem a dvěma dcerami.

699 Kč

559 Kč

Skladem

Rudý hladomor - Stalinova válka na Ukrajině

Applebaumová Anne

V roce 1929 Stalin zahájil proces zemědělské kolektivizace, která se v podstatě stala druhou ruskou revolucí. Miliony větších i menších zemědělců byly postupně přinuceny odevzdat svou půdu nově vytvořeným agrárním podnikům – družstevním kolchozům nebo státním sovchozům. Tragickým důsledkem kolektivizace byl propad zemědělské výroby následovaný smrtícím hladomorem, jaký nemá v evropské historii obdoby. Mezi lety1931 a 1933 v Sovětském svazu zemřelo hladem nejméně pět miliónů lidí. Sovětské vedení však pomoc obyvatelstvu v dotčených oblastech záměrně neposkytlo a tragédii naopak využívalo ke svým politickým cílům. A jak konstatuje autorka, téměř dvě třetiny z celkového počtu mrtvých byli Ukrajinci, kteří nezahynuli vinou chybné hospodářské politiky, nýbrž se stali oběťmi Stalinova cíleného státního teroru.

Vzestup a pád řádu templářů

Známý britský historik Dan Jones mapuje několik staletí dlouhou historii slavného mnišského řádu, který přesáhl hranice středověké Evropy, a zbavuje ho nálepky sekty zahalené rouškou tajemství, jež se pohybovala na okraji raně středověkého křesťanství a spojovala okultismus s nezměrnou touhou po moci a světském vlivu. Jeho vyprávění má rychlý spád, používá moderní a přístupný jazyk, v knize najdeme barvité líčení bitev i vtipné historky. Přes nesporně historický a středověký námět knihy se mu podařilo najít v osudech řádu a jeho hlavních představitelů i paralely k současnému kulturnímu a politickému dění. Například zánik řádu přičítá propracované anti-templářské propagandě, která používala i institut tzv. fake-news.

Kniha vyznamenaná cenou Fondation Napoléon za r. 2012 sleduje Napoleonovo tažení na Rus v celém průběhu vojenských operací s kritickým pohledem na jejich lidské náklady, ztráty, oběti a utrpení. V této perspektivě, kdy statistika amputací má větší závažnost než počet ukořistěných kanonů, v líčení pochodů vystupují do popředí oběti vysilujících veder a krutých mrazů, oběti hladu s projevy kanibalismu, v líčení bitev množství a technika amputací, a utrpení civilního obyvatelstva vypalovaných vesnic a měst – v podání bezprostředních svědků díky bohaté dokumentaci z nově přístupných archivů. Kritický pohled zachycuje také případy lidské nízkosti, kdy „nositelé civilizace“ se odhalují jako bezohlední kořistníci. Barvitě je zachycena také atmosféra života v Moskvě v očekávání okupace, během ní a těsně po ní.