Příběh je vyprávěn ve dvou časových liniích, kde hlavní role jsou svěřeny něžnému pohlaví. Vyprávění Grace je zasazeno do roku 1946, kdy sledujete nejen její zoufalou snahu o odkrytí osudů dvanácti žen, ale díky ní nasajete i atmosféru poválečného stavu, kdy se země sbírá z trosek a hledí s nadějí k lepším zítřkům. Druhá časová linie spadá převážně do roku 1944 a jejími hlavními protagonistkami jsou Eleanor a Marie. Díky nim odhalíte zákulisí SOE a vydáte se spolu i do okupované Francie. Pohlédnete zblízka do tváře války i bezcitným nacistům, ale také půjdete po stopách zrady ve vlastních řadách, jenž přivede své ovečky na práh smrti.
Každá kapitola je nadepsána jménem hrdinky, takže orientace i přeskakování v čase je velmi srozumitelné a jasné. Linie Grace a Marie mě nadchly nejvíce. Vyprávění Eleanor není tak svižné jako ostatní dvě, ale bez ní by příběh nebyl úplný. Určitě v tom sehrály svou roli romantické vsuvky, které odehrály v životě těchto dvou dívek osudovou roli a dodaly dramatickému vyprávění pozitivní odlehčení s všudypřítomnou nadějí.
„Ty dívky se nikdy nevrátily domů ke svým rodinám, Marku,“ zvýšila Grace hlas. Vymanila se z jeho sevření. „Samozřejmě, že na tom záleží. Možná je v tom příběhu něco víc, něco důležitého, nebo dokonce hrdinského. Kdybychom mohli alespoň jedné z pozůstalých rodin říct, co vedlo k smrti jejich dcery, nebo alespoň že její život nebyl ztracen nadarmo, tak by to mělo význam, nemyslíš?“
Autorka se netají tím, že prvním popudem pro napsání tohoto fiktivního románu byl pravdivý příběh Very Atkinsové, která v letech 1941 – 1945 pracovala ve francouzské sekci zvláštních operací (SOE). Její primární úlohou byl nábor a nasazení britských agentek v okupované Franci, kde pracovaly jako kurýrky a radistky.
Nejen anotace mě přilákala k této skvělé knize, ale také jméno překladatelky Ivany Dresia. Jakoby tato dvorní překladatelka nakladatelství Beta měla „nos“ na úžasné romány plné citů i hloubky, které zachycuje s niterným postřehem emotivní atmosféry uvnitř knihy.
Román je namíchán ze zrady, utrpení, lásky, válečných hrůz i naděje a celé toto vyvážené sousto bude čtenáři nadmíru chutnat jako ta nejlahodnější mana s hořkosladkou příchutí.
Krásný obal s patinou zdobí tuto nádhernou knížku, a ačkoli je „odření“ vyfabulované, věřím, že brzo bude reálné, protože u mě v knihovně se určitě neohřeje, tento skvost půjde v naší rodině z ruky do ruky. Pro všechny čtenáře velkých příběhů, které obdivují hrdinství i nezlomnou odolnost silných žen je kniha ♥ Zapomenuté dívky z Paříže ♥ tou pravou volbou.
Recenzi najdete na blogu Kniha za knihou