RECENZE: To

15. 11. 2019
„Je to nějaká příšera,“ rozhodl Richie kategoricky. „Nějaká divná příšera. Máme tady v Derry nějakou příšeru. A ta zabíjí děti.“

Po přečtení knihy TO už naprosto chápu, díky čemu je autor titulován vším, co si pro něj jeho fanoušci vymyslí, včetně mistra hororu.
Už mám od něj za sebou více příběhů, ale TO bylo něco jiného, a kdybych četla knihu jako první, rozhodně by se pro mne stala kultovní záležitostí (k čemuž došlo i tak).
Ještě teď nemůžu uvěřit, co jsem četla, jak to dokázal někdo vymyslet, co se mnou příběh dělal a také tomu, jak dlouho jsem četla jednu knihu.

Mám pocit, že je mezi čtenáři spousta lidí, kteří buď znají knihu, viděli film nebo dokonce obojí. Takže přemýšlím, že je asi zbytečné psát o tom, co se v příběhu děje. Ale ráda se zastavím u postav, u prostředí a u schopnosti autora dostat čtenáře do úzkých, aby se třeba i odporem chtěl od knihy odvrátit.

Celý příběh je vyprávěn ve dvou rovinách. Jedna se odehrává v minulosti, kdy parta kamarádů, dětí, se poprvé setkají s pověstným klaunem Pennywisem, a druhá se odehrává po 27 letech, kdy se parta dětí – teď už dospělých – znovu sejde, protože si to slíbili. Jejich slib byl, že když se znovu klaun objeví, všichni nechají své životy ležet a vrátí se zpátky do městečka Derry, aby s tím skončili jednou provždy.

Velmi se mi líbily tři věci na celém vyprávění.
1) postavy a jejich pozdější vývoj
Sledování všech hlavních hrdinů a jejich životů, jak to bylo před i po TO. Autor se dokázal dostat i do takových situací, aby čtenářům ukázal, že vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
2) prostředí a jeho popisy
Autor se v některých chvílích naprosto překonával. Dokázal mne dostat do stavů, kdy jsem dýchala velmi zrychleně a chtěla mít stránky už za sebou nebo jsem cítila, jako bych se v Derry nacházela s hrdiny. Já dokonce stavěla přehradu, kdybych to měla teď trochu přehánět, řekla bych, že jsem cítila vodu, jak mi protéká mezi prsty. Ale opravdu, neměla jsem žádný problém se vžít do knihy a všechno opravdu skvěle prožívat, tak jak by to mělo být.
3) popisy (všeho!)
A v neposlední řadě jde o popisy čehokoliv, co se autor snažil popsat. Na ničem nenechal nit suchou, bez zbytečných kudrlinek dokázal popsat všechno tak, aby to bylo uvěřitelné, lehce představitelné a přitom třeba i strašidelné nebo odporné (jako například malomocný – fuj!). Tohle je jednoznačně top z celé knihy, TO díky tomu pro mne získalo nový rozměr a díky tomu vím, že popsat vše je možné, jen to autor musí umět.

„Sekyra dopadla na lavičku v místě, kde ještě před momentem Richie seděl. Byla tak nabroušená, že se neozval téměř žádný slyšitelný náraz, ale lavička byla v ten okamžik na dva kusy. Obě půlky od sebe odskočily, dřevo pod zeleným nátěrem bylo světlé a mdle bílé.
Richie ležel na zádech.
Ještě pořád se snažil vykřiknout, podpatky zoufale hrabal ve štěrku. Štěrk se mu za krkem dostával do košile, pronikal mu i do kalhot.“

TO se pro mne stala nejen jakousi kultovní záležitostí, ale také jednou z knih, o které neumím psát lehce. Tato recenze mi dává zabrat. TOmu věřte. Kdo ví, co za tím vězí. Ale beztak to bude můj pocit, že v příběhu je spousta skvělých situací, velkolepých scén, akční děj, napínavé a strašidelné momenty a já mám chuť psát o všem, ale zároveň o ničem z toho, abych vás o všechny ty perfektní momenty neochudila. Protože právě tohle dělá z knihy tu Knihu, kterou si budete chtít přečíst.

Jestli jste TO nečetli a máte rádi „zvláštní“, strašidelné příběhy, tak určitě do ní jděte. Nemusíte se bát vysokého počtu stránek, nastávají zimní, dlouhé večery, tak budete mít o zábavu postaráno. Já knihu četla zhruba týden, kdy jsem musela prokládat příběh jiným čtivem, a přesto jsem si všechno užila na sto procent, takže se nebojte ani o tohle.

Nebudu tuto knihu doporučovat fanouškům autora, protože ji jistě mají přečtenou a já do nedávné doby byla ostuda, ale doporučím ji těm, kteří od Kinga nic nečetli a chtěli by. Za mě je tohle přesně TO čtení, ve kterém ukáže čtenářům, že opravdu umí psát, vymýšlet situace, které vám vezmou dech a zježí všechny chloupky na těle, a že si zaslouží vaší pozornost i s jeho dalšími příběhy.

 

Recenzi najdete na blogu Daramegan

 

 

KOUPIT KNIHU

Výhody pro vás
Doprava zdarma
při nákupu nad 1 000 Kč
Osobní odběr na Praze 4
Platba kartou nebo hotově
Aktuality
RECENZE: Zas a zas
RECENZE: Zas a zas
5. 1. 2021
"Kniha není jednoduchá ke čtení, je hloubavá, je ideální pro někoho, kdo nechce plytký příběh."
RECENZE: Pátá čtvrtina
RECENZE: Pátá čtvrtina
17. 12. 2020
'Všechny povídky se vyznačují tím, co umí King opravdu dobře - propracovanou psychologií postav.'
RECENZE: Zelená míle
RECENZE: Zelená míle
15. 12. 2020
'Je to příběh, který Vás dostane jak při samotném čtení, tak ve Vás bude rezonovat ještě dlouho po dočtení.'
RECENZE: Ztracená historie snů
RECENZE: Ztracená historie snů
7. 12. 2020
"Pokud vás baví historické romány - budete nadšeni."
RECENZE: Jak zemřít osamocen
RECENZE: Jak zemřít osamocen
20. 11. 2020
'Určitě Vám Jak zemřít osamocen doporučuji. Ať už pro Vás, pokud máte rádi vtipné a sarkastické knížky anebo jako dárek pod stromeček pro někoho z Vašich blízkých, kdo je na této vlně humoru naladěn.'
RECENZE: Povědomá temnota
RECENZE: Povědomá temnota
18. 11. 2020
"Nekompromisní vyprávění vás zcela pohltí a dostane svou dravostí i syrovou realitou."
RECENZE: Pohlednice bez podpisu
RECENZE: Pohlednice bez podpisu
18. 11. 2020
"Pro všechny milovníky hlubokých příběhů s emotivním laděním román Pohlednice bez podpisu vřele doporučuji."
RECENZE: 24 vzpomínek
RECENZE: 24 vzpomínek
18. 11. 2020
"Myšlenkový přesah vám dá spoustu látky k přemýšlení, buď nad svým partnerským vztahem, nebo nad dosavadním životem."
RECENZE: Na plný plyn
RECENZE: Na plný plyn
26. 10. 2020
"Povídky jsou dost různorodé, takže se jich dá číst víc za sebou aniž by Vám splývaly, což považuji za velkou výhodu."
RECENZE: Hrdinové
RECENZE: Hrdinové
16. 10. 2020
"Hrdinové na mě chvilkami působili stylem, že autor sedí v křesle a vše mi vypráví."