RECENZE: Temná půle

14. 7. 2021
Tadeáš Beaumont je spisovatel, ne moc úspěšný, ale na svém kontě knihy má. Zato tituly George Starka, Tadova pseudonymu, jsou na literárním poli trhák a těší se popularitě, kterou knihy pod Tadovým jménem nezažily. Nic však netrvá věčně a Tad se rozhodne, že je čas pověsit kariéru Starka na hřebík a odhalit pravou tvář toho, kdo stál za tím drsňákem, jenž psal romány o krvelačném Alexisi Machineovi. Král je mrtev, ať žije král aneb druhá identita je úspěšně pohřbena, už je tu jen Tadeáš Beaumont a jeho knihy. Nebo snad ne? Ukáže se, že jeho temná půle, George Stark, není spokojený s náhlým utnutím své spisovatelské dráhy...

Pro inspiraci Stephen King rozhodně nemusel zacházet daleko. I on má na kontě několik děl, která vznikla pod pseudonymem Richard Bachman, většinou se jedná o temnější a depresivnější tituly, než které vyšly pod autorovým vlastním jménem. Nakonec Bachman zemřel na „rakovinu pseudonymu“ aneb došel důstojného konce poté, co dosloužil účelu. Díky této skutečnosti dostává zápletka románu Temné půle ještě lepší říz.

Hlavní záporák George Stark téměř jako by vypadl z komiksu Sin City. Vznáší se kolem něj gangsterská a skoro až noir atmosféra. S ničím se nemaže a jde si za svým, zanechávaje za sebou kupu mrtvol. Čím více si pro sebe uzurpuje pozornost, tím snazší je nalézt trochu soucitu. Přeci jen pohnutky a důvody pro jeho jednání jsou pochopitelné, kdo by nechtěl zůstat naživu poté, co mu byl dán život?

Tempo vyprávění je od začátku až po střed dost vláčné. Zápletka je vcelku jasná a děj se ani nesnaží nějak extra mást čtenáře v tom, zda je vše reálné, nebo se najde logické vysvětlení. Ty, kteří četli dříve Nezbytné věci, jistě potěší přítomnost známé postavy. Jako vyšetřovatel se zde objeví samotný šerif Alan Pangborn, který vnáší do celého příběhu pochybovačný prvek, realistu, který se představě vraždícího pseudonymu může jen vysmát. Ale zlo se děje i za denního světla, ať už rozkvete v lidském srdci, nebo si propůjčí zlověstnou nadpřirozenou sílu, jež se vymyká tomu, co je zdravý rozum schopný zpracovat.

Oproti pomalejšímu tempu na začátku je konec jedna velká akční smršť, která vyvrcholí v uspokojivý, avšak až možná příliš rychlý konec a trochu tak vyváží poněkud nezáživný start. Jak už je u Kinga zvykem, postavy jsou vykresleny reálně a uvěřitelně. Na poměry jiných kingovek je sonda do psychologického profilu postav poměrně úsporná, ale i tak dokáže skvěle zachytit myšlenkové pochody a psychické rozpoložení postav.

Temná půle pěkně obsáhla myšlenku toho, jak moc a kolik stojí stvoření (a zničení) pseudonymu, který se vymkne kontrole, cenu rozštěpení svého já a vytvoření zcela nové, byť fiktivní osoby, která zosobňuje tu temnější půlku, kterou v sobě každý má. Jedná se o kingovku, která se mezi autorovými známějšími knížkami krčí vzadu, ale rozhodně stojí za povšimnutí.
 
 

 

KOUPIT KNIHU