RECENZE: Svědectví

 

Jestli Svědectví mělo vyjít v ten pravý čas, tak si myslím, že je to právě teď. Vzhledem k okolnostem si myslím, že téma knihy může zajímat více čtenářů než obvykle. Neznámá chřipka, která vyhladí téměř celé lidstvo je velice povedený námět a byla jsem zvědavá, jak se s ním King popere. Původně Svědectví vyšlo ve verzi, která byla zkrácená. Nyní se čtenáři dostává verze plné, nezkrácené a může si tak vychutnat veškeré autorovy myšlenky.

 

Musím říct, že první polovina knihy mě neskutečně bavila. Už od prvních stránek na čtenáře dýchá skvělá temná atmosféra a jen čekáte, co přijde dál. Sledujeme, jak nákaza najednou zničí svět takový, jaký ho známe. Přežije pouze pár jedinců a hory mrtvol, jenže tihle přeživší teď rozhodně nebudou mít na růžích ustláno. Dělí se totiž na dvě skupiny. Jedni tíhnou k dobrotivé matce Abigail, která je oslovila ve snu a druzí míří do spárů temného muže. Rozbíhá se tak Kingův tolik oblíbený námět boje mezi dobrem a zlem.

 

Bohužel druhá polovina knihy pro mě zase tak úžasná nebyla. Přišla mi mnohem víc rozvleklá, často se opakovaly náboženské motivy, které v knihách příliš nevyhledávám. Bohužel tato kombinace mi značně ztížila čtení knihy, která má téměř 1100 stran. Rozsah knihy by z mého pohledu mohl být o něco kratší.

 

Svědectví je ve výsledku povedený příběh, kdy si autor skvěle pohrává s psychologií postav, každá postava dostává svůj prostor a dozvídáme se vše potřebné. V průběhu knihy narazíte na různé odkazy na nejrůznější známá světová díla, ale stejně tak i na některá díla samotného autora, například Temná věž. Rozhodně nečekejte, že knihu proletíte, Svědectví vyžaduje čas, ale rozhodně příběh stojí za to. Jsem si jistá, že jsem tento příběh nečetla naposledy.