RECENZE: Růže a čokoláda

30. 6. 2020
Zámek, červen 2020
Poslední dobou mám pocit, že se nedokážu pořádně uvolnit, že nemám čas odpočívat a tak jsem sáhla po románu, který sliboval příběh několika generací žen, jejichž životy poznamenala doba, do které se narodily a především světové války. Přiznám se, že jsem si moc neodpočinula, protože jsem nějakých tři sta šedesát stran přečetla na tři zátahy, z nichž ten poslední končil asi třicet minut před půlnocí. 
Nemohla jsem ji odložit.
Prostě nemohla.
Tak nějak by asi vypadal můj deníkový záznam týkající se knihy Růže a čokoláda.
 
Anna po dědečkovi zdědila nejen nádhernou vilu, kterou nákladně spravila, ale i mimořádné nadání tvořit z čokolády malé zázraky. Vlastní v Drážďanech dvě čokoládovny a zbytek volného času věnovala osázení zahrady u vily. Zatoužila si splnit přání a nasázet do hlíny stovky růží, jako tomu bývalo dřív. Život jí změnila kovová krabička, kterou náhodou v jednom ze záhonů objevila. A v ní několik šperků, fotografie, dopisy ovázané stužkou a zažloutlé deníkové zápisky, které ale nepsala jen jedna ruka…
 
Vyprávění Anny je proloženo deníkovými záznamy tří žen: Heleny, Emmy a Charlotte. Jsou to zápisky plné lásky, ale i zoufalství, bolesti a beznaděje. Jejich sny se tříští při doteku reality. Ale kdo byly obyvatelky Růžové vily? Co je spojovalo a proč o nich Anna nikdy dřív neslyšela?
 
Helena (1892) se má provdat za bohatého továrníka Gustava. Ale dá jí přednost před čokoládovnou?
 
Emma (1919) těžké časy si žádají těžká rozhodnutí, ale co když ji srdce říká něco jiného než hlava?
 
Charlotte (1938) ztratila matku a její otec většinu času tráví v továrně nebo s lahví v ruce. Ona v hlavě spřádá plán, jak zachránit jednu židovskou rodinu a zároveň sama sebe. Ale co když ji to rozhodnutí zničí?
 
„Někdy ty růže skoro nenávidím. Možná proto, že jsou tak nádherné a nedotknutelné. Kvetou a vadnou a o nic jiného se nestarají. Já si naopak všímám až moc dobře, jak se naše krásné město za poslední roky změnilo. Ta náckovská sebranka je mi z duše protivná.“
 
Růže a Čokoláda nejsou první knihou Teresy Simonové, loni vydalo taktéž nakladatelství BETA Dobrovský podobně stylizovaný a vysoko hodnocený román Krása a jed oleandru. Jsem si jistá, že po ní brzy sáhnu.
 
Hodnocení: 100 %
Zdá se, že poslední dobou mám na knihy štěstí. Nejdřív jsem na několik dní přestala dýchat při čtení Šikmého kostela a dech jsem tajila i při odkrývání rodinných tajemství z Růžové vily (a samozřejmě jsem spásla i přiměřené množství čokolády - bez dostatečných zásob se do čtení ani nepouštějte).
 
Začnu deníkovými zápisky, které na mě působily opravdově, vyvěrala z nich směsice různých pocitů a já jsem toužila zjistit, co se s jejich autorkami přesně stalo a jestli to s nimi dobře dopadlo. Protože ale byly uváděny na přeskáčku, asi od poloviny knihy jsem si začala vést rodokmen, aby mi bylo hned jasné, kdo je jak s kým spřízněn. Doporučuji vám, abyste udělali to samé, protože jejich osudy byly řádně spletité.
 
Důležitým motivem tu byla láska ve všech podobách. Hrdinky padaly do náručí pohledným a inteligentním krasavcům, vdávaly se z donucení za někoho, koho bytostně nesnášely a především bezmezně milovaly své děti. Láska romantická i vášnivá, povrchní i věčná, plná obětí i strachu.
 
Příběh Anny ze současnosti mě kupodivu bavil úplně stejně jako žen z minulosti. Líbila se mi její vášeň pro čokoládu a vymýšlení nových příchutí pralinek. Byla úžasně energická, rázná a spravedlivá. A čtení deníků ji přivedlo na tu správnou cestu.
 
„Dům jako byl tento by měl být zaplněn smíchem a hlasy návštěv i lidí, kteří by tady žili. Jeho stěny přímo touží po příjemných společenských večerech a pohodovém popíjení kávy. Po ťapání dětských nožiček, pravidelně doplňovaném záznamy o výšce toho či onoho potomka na veřejích dveří…“
 
 

 

KOUPIT KNIHU

Výhody pro vás
Doprava zdarma
Při nákupu nad 1 000 Kč
Osobní odběr na Praze 4
Platba kartou nebo hotově
Aktuality
RECENZE: Ještě jeden croissant na cestu
RECENZE: Ještě jeden croissant na cestu
2. 7. 2020
"Kniha byla dokonale vyvážená - vtipné, osvěžující, lehké vyprávění proložené informacemi pro budoucí návštěvníky Francie a samozřejmě recepty."
RECENZE: Vaříme pod širákem
RECENZE: Vaříme pod širákem
24. 6. 2020
"V knize najdete spousty dobrot, které nemusíte nutně připravovat venku na otevřeném ohni, ale také klidně doma!"
RECENZE: Temná věž V. - Vlci z Cally
RECENZE: Temná věž V. - Vlci z Cally
22. 6. 2020
"Obdivuji, jak má King celý svět i putování pistolníků promyšlené."
RECENZE: Volá Moskva
RECENZE: Volá Moskva
1. 6. 2020
"Knížku bych doporučila každému, kdo má pocit, že o Rusku toho moc neví."
RECENZE: Dolanův cadillac
RECENZE: Dolanův cadillac
11. 5. 2020
"Dolanův cadillac pro mě bylo hodně vydařené čtení, které jsem si opravdu užila."
RECENZE: Temná věž IV. - Čaroděj a sklo
RECENZE: Temná věž IV. - Čaroděj a sklo
2. 4. 2020
"Tentokrát je příběh více zaměřený na Rolanda, který po naléhání svých přátel, odhaluje svou minulost."
RECENZE: Rose Madder
RECENZE: Rose Madder
30. 3. 2020
'Na své si zde přijdou i milovníci mytologie, což je v Kingových knihách neobvyklý prvek.'
RECENZE: Temná věž III. - Pustiny
RECENZE: Temná věž III. - Pustiny
16. 3. 2020
"Musím říci, že si sérii postupně užívám víc a víc a těším se na další díly."
RECENZE: Osho na každý den
RECENZE: Osho na každý den
10. 3. 2020
"Kniha působí na první pohled prostě, což je velmi dobře. Neodvádí tak pozornost od moudrosti, která se týká právě obsahu."
RECENZE: Nezbytné věci
RECENZE: Nezbytné věci
9. 3. 2020
"Ve výsledku byly Nezbytné věci skvělé čtení. Pro mě to byla jedna z knih, které jsem četla trošku delší dobu, ale mohla jsem se do příběhu o to více ponořit a užít si ho."