RECENZE: Dračí chrám

28. 2. 2022

Šaolinský román Dračí chrám vám předestře možné odpovědi na vaše životní otázky. Ponořte se do příběhu cizince ze Západu a nasajte klid, rozvahu a nekomplikované myšlení šaolinského učení. V tomhle mýtickém klášteře vám bude dobře.

Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu cizího návštěvníka, který se ocitne v šaolinském klášteře. Rád by se naučil vyhlášenému bojovému umění, ale než dosáhne svého cíle, musí projít cestou sebepoznání a uvědomění. Tato cesta je lemována moudrostí východní filosofie i ponořením se do vlastního Já.

„Občas mám pocit, jako by mi můj život protékal mezi prsty,“ poznamenal jsem tiše. „Zvlášť v takových chvílích, jako je tahle. Když jsem šťastný, někdy přemýšlím nad tím, co by se stalo, kdybych zítra musel umřít?“
„Tak bys zítra musel umřít.“ Slyšel jsem opatův hlas jakoby zdálky. „Ale proč by ses tím měl zabývat teď, když se to stejně stane až zítra? Neslyšíš snad, jak úžasně zpívají ptáci všude kolem nás? Myslíš, že oni přemýšlí o tom, co bude zítra?“

Autor píše nenáročným stylem, který dává vyniknout všem moudrostem a filosofickým úvahám v textu. Bez potíží vás provede poklidným místem, kde vás obklopí rozjímaví i rozverní mniši a vaše společně strávené chvilky budou naplněny příjemným pocitem a u někoho dokonce i touhou po životní změně. Čeká vás velká porce otázek a najít na ně odpovědi ve svém nitru vám dá spoustu popudů k zamyšlení. Lze se vůbec někdy vymanit z našich starých životních vzorců?

V roli neznámého cizince se nám představuje muž, který je snad nepolíbený absolutně žádnou východní filosofií. Díky tomu se celý beletristický příběh stává trochu neuvěřitelným. Kdo by se najednou, z ničeho nic, rozhodl navštívit šaolinský klášter, aniž by alespoň trochu tušil, co ho v daleké zemi čeká a zda vůbec bude tíhnout právě k tomuto myšlenkovému směru? Na druhou stranu právě tato zvolená forma příběhu je určitě vhodná pro všechny začátečníky, jež se rozhodli svůj život alespoň trochu posunout východním směrem.

Autor velmi často srovnává poklidný mnišský svět obklopený tichem se západní kulturou a doslovně tak poukazuje na vědomé rozdíly. Ovšem ne vždy se dají tyto dva světy spolu porovnávat a tak se autorovi občas stane, že si lehce protiřečí. Nicméně na výsledný efekt to nemá až takový vliv a čtenář si v knize najde právě to, co v daný okamžik potřebuje nejvíce.

Knihu Dračí chrám bych doporučila všem odvážlivcům, kteří by rádi nasměrovali svůj život jiným, novým směrem a nebojí se pohlédnout do svého nitra.

Recenzi najdete na blogu Kniha za knihou

 

 

KOUPIT KNIHU