RECENZE: Doktor Spánek

11. 12. 2019

Uplynulo čtyřicet let od zničení hotelu Overlook a dospělý Dan Torrance musí znovu bojovat sám se sebou, svou závislostí na alkoholu, ale i s démony, kteří na rozdíl od Overlooku neshořeli. Pracuje v hospicu, kde jako „Doktor Spánek“ pomáhá umírající převést na druhou stranu. Jeho snahu o nalezení klidu v duši však naruší přátelství s dvanáctiletou Abrou Stoneovou. Stejně tajuplně nadanou (osvícenou) dívkou, která potřebuje jeho pomoc. A tak se Dan znovu vrhá do souboje se Zlem.

Summa summarum

Stephen King svým hororem Doktor Spánek nenapsal „jen pokračování“ veleúspěšného Osvícení, které bylo v roce 1980 zfilmované režisérem Stanleyem Kubrickem s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. (Foto Jack Nicholsonzdroj).

Malinko odrzle si dovolím tvrdit, že Doktor Spánek by skvěle fungoval i bez svých kořenů v úspěšném hororu. Jednoduše proto, že je bravurní a jeho hlavní linie se od Overlooku stejně odštěpila natolik, že musela prokázat schopnost žít svůj samostatný literární život, jinak by příběh zanikl.

Nakladatelství Beta této Kingově knize dopřála pevnou vazbu s deskami a přebalem a já jsem ráda: kniha je odolnější a na první dojem působí mnohem lépe než její sestry v paperbacku. Při zběžném prolistování knihou si všimnete, že je tištěná na sněhobílém papíře a text je členěn do kapitol, které jsou děleny do oddílů označených číslicemi. Místo předmluvy nám autor nabídne úsloví Anonymních alkoholiků a pak již zvolna rozehraje geniální koncert určený čtenářům, kteří mají bujnou fantazii a neodolají vábení přikrmit své noční můry děsuplným čtením o sadistických sériových zrůdách, nemrtvých číhajících ve vaně a nevinných dětských obětech….

STRACH znamená na všechno se vykašlat a utéct.
Staré úsloví Anonymních alkoholiků

I když Doktor Spánek nepatří počtem stran ke kabelkovým románům, má 456 stran, dovoluji si tvrdit, že pokud máte rádi Kinga, přečtete ho rychle. Mě kniha svým příběhem k sobě dokonale přilepila a na rozdíl od „jiného Kinga“ (Lisey a její příběh) jsem Doktora přečetla během dvou (dlouhých) večerů. King svou symfonii rozehrává opatrně, ale má to dobrý důvod: vše potřebné pečlivě vysvětluje, aby čtenáři pochopili všechny souvislosti příběhu a nebyli otrávení „domýšlením“ pojítek. Vyprávění začne sledováním dalších osudů Wendy a Dana Torranceových, po té, co jejich psychopatický manžel/ otec zemřel a hotel Overlook byl zničený. A protože v tomto románu bude hrát prim podivný kočovný národ zvaný Pravý rod, věnuje mu pan spisovatel také hodně prostoru: jeho zvykům, členům, fungování a struktuře smečky. Pravý rod jsou jakýsi lidští cizopasníci, kteří se neživí lidskou krví či masem, ale „párou“. Tou párou je dar Osvícení, kterou mají lidé (povětšinou děti) v různé míře v sobě. Špatná zpráva je, že pára se dá odebrat pouze při umírání a smrti a že se čistí fyzickou bolestí. A tak tyto tisícileté, kočující sadistické kreatury brutálně vraždí děti po celých Spojených státech. Protože mají v různé míře paranormální schopnosti jako Dan a Abra, budou v nich mít tito dva hrdinové rovnocenné protivníky… Pan spisovatel si dal záležet a všechny kladné i velezáporné hrdiny detailně popsal a jejich charaktery pečlivě vystavěl, takže čtenář se dokonale položí do příběhu a celkem spolehlivě se bude v krocích té i oné postavy orientovat – žádné otázky typu „proč jako udělal/ udělala tohle?“. Vše je jasné a logické. A jasně brutální. Pravý rod najde zdroj páry v Abře Stoneové a Abra v Danovi spojence… Čtěte a dozvíte se, komu se Osvícení stane osudné.

Recenzi najdete na blogu Kniha za knihou

 

 

KOUPIT KNIHU

Výhody pro vás
Doprava zdarma
při nákupu nad 1 000 Kč
Osobní odběr na Praze 4
Platba kartou nebo hotově